Areál knížecího hradu z poč. 12. století, přestavěný po požáru roku 1204 na románský kamenný hrad, po vyvraždění Přemyslovců ponechán biskupům jako sídlo kapituly.
Hrad včetně katedrály přestavěn a rozšířen Brunem ze Schauenburgu. V 17. a 18. století dochované části hradu začleněny do církevních staveb. Zachován honosný románský palác přestavěný pozdně goticky (křížová chodba, rajský dvůr) v sousedství baziliky sv. Václava. Palác s dvou- a třídílnými románskými okny a dymníkem krbu, s jedinečným dekorem, který nemá obdobu za území českého státu. Stálá výstava Ravenská mozaika. Románské části kapitulního paláce byly objeveny na konci 19. století.

KULTURNÍ PAMÁTKA č. 3751

parc.č. 152, NKP

Z pozdně románského hradu, upraveného po požáru v roce 1204 na místě rozlehlého hradu údělných Přemyslovců z 11. století, zůstala zachována spodní část válcového bergfritu (kaple sv. Barbory) a vnější obvodové zdi bývalé biskupské kapituly, situované při severní straně dómu sv. Václava.
V někdejším obytném prvním patře západního a severního křídla kapituly se nalézají sdružená románská okna s bohatou ornamentální výzdobou archivolt a hlavic sloupků.
Původní vzhled architektury byl značně narušen pozdějšími stavebními úpravami.
Kolem dvora vznikla ve druhé polovině 14. století gotická křížová chodba, na severu byla přistavěna gotická kaple sv. Jana Křtitele. Východní křídlo bylo zcela přestavěno v gotice a baroku.
Po velkorysých konzervačních úpravách v letech 1970 - 1988 byla památka u příležitosti 70. výročí vzniku ČSR zpřístupněna.